Ostravané nemohli mít po předchozí nepovedené sezoně příliš vysoké ambice. Z přemíry hráčů, která se v týmu vystřídala v minulém ročníku, se vykrystalizovala zajímavá sestava, jenže faktem zůstává, že na umístění mezi nejlepšími to ještě nebylo. Po trenérských rošádách se nakonec vítkovického kormidla zhostila dvojice mistrů z roku 1981 - hlavním trenérem byl Vladimír Stránský, asistenta mu dělal Ladislav Svozil. Obrovským příslibem byli brankáři, respektive jeden gólman. Svatyni Vítkovic skvěle hájil mladý Martin Prusek, kterého trpělivě doplňoval Vladimír Hudáček, který dostal příležitost jen ve čtyřech zápasech z vítkovických celkových čtyřiačtyřiceti.  Tým nezačal boje v základní části nijak špatně, poprvé vyšel bodově naprázdno až v 6. kole. Nicméně s postupem času se přestávalo dařit, přišla série osmi zápasů bez vítězství a naprázdno vycházeli hlavně zkušení borci - Aleš Flašar či Petr Fabián. 

Výsledkové kolísání Vítkovic odnesl hlavní trenér Vladimír Stránský, kterého nahradil znovu generální manažer klubu František Černík. Mužstvu se nakonec podařilo odvrátit hrozbu skupiny o záchranu a z celkem pohodlným šestibodovým náskokem postoupit do osmifinále play off z 9. pozice. V prvním kole ale Ostravané narazili na přetěžkého soupeře. Kladno mělo v této sezoně ve svém středu řadu výborných hokejistů, mezi kterými hrála prim pověstná "blue line" Vejvoda - Patera - Procházka. Série začala na ledě středočechů vítězstvím domácích 4:2. Ve druhém utkání už Vítkovice vzdorovaly o něco více, ovšem i tak utrpěly porážku 4:3 v nájezdech. Naději na obrat přinesl třetí zápas osmifinále, který Ostravané na svém ledě vyhráli 4:0. Druhý mečbol si ovšem Kladenští nenechali vzít, přetlačili soupeře 3:2 a pro Vítkovice tak skončila sezona. V celkovém konečném hodnocení získaly Vítkovice 10. příčku.